Demophobia

"Zazdeni milenci"

ZAZDENI MILENCI Lyrics by Demophobia
Stalo se v Plzni v 16.století
v takovým klášteře,kterej už není
že dorazil z dálky mnich,
prej to byl Španěl
krásnej i urostlej a patřičně hrdej
Boty si ochodil, boty si neochodil
boty si nemoh ochodit,
protože měly tvrdou podrážku
Jemu to vadilo, jemu to nevadilo
jemu to nemohlo vadit,
protože mu to bylo úplně šumafuk

Lajlajlaj...

Zanedlouho za ním přijel další krajánek
údajně příbuznej - oni mu to věřili
Španělsky řek:
„Dejte mi komůrku vedle bratrance,
já budu klidnej."

Byl to příbuznej, nebyl to příbuznej
on to nemoh bejt příbuznej
to ale nikdo nevěděl
Dali mu komůrku, nedali mu komůrku
oni mu tu komůrku nakonec dali
v dobré víře
Lajlajlaj...

A z toho příbuznýho se vyklubalo
něco strašlivýho
ne žádná obluda, jenom s***ná dívka
co nástrah se nebála, šla za milým do kláštera
za muže se strojila, nebylo to stejně nic platný

Oni se milovali, oni se nemilovali
oni se nemohli milovat
protože to nebylo dovolený
Mniši je zabili, mniši je nezabili
mniši je nemohli zabít
nebyli na to stavěný
Lajlajlaj...

Tak vyrazili do ulic za zedníkem Šimicem
„Šimici pojď nám ukázat, jak se zeď staví."
v jedné tajné chodbě je potom zazdili
ona vřískala, on byl klidnej

Mniši byli rádi,mniši nebyli rádi
mniši museli bejt rádi
a ještě se naučili míchat maltu
Oni tam straší, oni tam nestraší
oni tam musí strašit....
protože je to jenom pověst
  • 2149 Likes
  • 10073 Views
  • 459 Comments
a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z